Další pozorování s ED-80
Další pozorování s ED-80
14.10.07 se po rozplynutí ranní mlhy nad naším městem rozzářilo Slunce a ospalé tváře právě vstávajících občanů se usmívala modrá obloha bez mráčku. Večer jsem měl vyjímečně volný a tak jsem se mohl těšit na druhou zkoušku EDčka. Kolem 18 hodiny se na severu objevily mraky, ale po 19 hodině už zůstalo jen klasické soumrakové modré nebe.
Po osmé jsem dorazil na chatu, rozložil dalekohled a připravil fotoaparát. První pokusnou expozicí byla oblast kolem Danebu. Ustavení montáže se ukázalo nedostatečné a tak jsem poprvé vyzkoušel ustavení pomocí driftové metody. Výsledek byl ovšem ještě horší než předtím. Ustavil jsem tedy montáž pouhým namířením dalekohledu na severní nebeský pól a začal fotografovat. Vybraným objektem pro tento den se stala galaxie M31 v Andromedě.S ohniskem 150mm se mi podařilo udělat 6 dvouminutových expozic. Po odečtení DF, složení v Registaru a následné úpravě ve Photoshopu vznikl tento snímek
Jistě by se dal upravit i lépe, ale tohle se mi ,líbilo nejvíc ze všech pokusů. Je to moje první fotografie DSO a proto se mi snímek docela líbí. Chtělo by to ale složit více expozic pro odstranění šumu a určitě lepší zpracování.
Poté, co mi daly valé baterky v montáži a moje EDčko na ní osamnělo, přišlo na řadu pozorování známých objektů. Prvním z nich byla právě M31 v Andromedě. Oproti předchozímu pozorování byla mnohem lépe viditelná. Vyplnila celé zorné pole okuláru 25mm. Patrné byly slabší okrajové části a v 10mm okuláru jsem tušil i nejvýraznější tmavý pás.
I M27 byla lepší než minule. Její specifický tvar ohryzku jablka byl nepřehlédnutelný včetně mlhoviny, která pomyslně doplňuje jablko. Dost mě překvapil výrazný kontrast a jas mlhoviny.
vyvrcholení přišlo, když jsem dalekohled obrátil na samý okraj pravého křídla Labutě, oblast,kde se nachází známé řasy(NGC 6992, 6960). Větší z oblouků (NGC 6960) jsem našel téměř okamžitě. Táhl se přes celé zorné pole 25mm okuláru a jasně jsem rozeznával jeho tvar. Po delší době jsem dokonce rozeznal roztřepení ve vnitřním okraji oblouku. Druhou část řas nebylo těžké najít. Pohyboval jsem dalekohledem daným směrem až k jasné hvězdě, která jasně udala polohu druhého oblouku. Ten byl menší a viditelný o něco hůře, než oblouk první. To dávám za vinu právě jasné hvězdě v zorném poli.
Pozorování jsem ukončil shlédnutím Plejád (M45), dvojité hvězdokupy Chí a H v Perseu a oblíbených M81 a M82. U M82 jsem jasně viděl 10mm okulárem přerušení "cigára" v polovině.
Tuto noc na mě poprvé mrkla Labuť svými řasami. A komu vadí, že je nemá úhledně posazené na očních víčkách? Kolem kulatého stolu se dnes na poradu sešli nafintěné Plejády, rozcuchaná Chí a H v Perseu, majestátná galaxie M31 v Andromedě spolu se svými věrnými průvodci (M110 a M32) a spousta dalších rytířů hlídajících klid a pohodu podzimních nocí. A byl jsem tam i já.... zástupce lidstva...nejchytřejšího? .. všemohoucího?. Ať si každý udělá obrázek o tom, jaké je postavení lidí v porovnání s Vesmírem. Jsme nepatrnou částí jedné malé planety v soustavě, jejíž dominantou je hvězda střední velikosti. Takových jsou v Galaxii miliardy. A takových galaxií, jako je naše jsou zase miliardy. Jací tedy skutečně jsme vzhledem k přírodě? Mocní, velcí?
Krása
(1sweet.flower, 20. 9. 2009 11:59)